1. Původ slova "jurta"  -  Přednosti jurty -  Jurta dnes
   
2. Obyvatelé jurty   -  Rozšíření jurty  - Nomádi jako pastevci - úloha mngolského koně -  Druhy jurt
   
3. Principipy stavby jurt  -  Filc / plsť -  použití na jurtě  -  Stěny jurty / khany, koruna, střěšní tyče a stanový pás - stavba jurty
   
4. Mongolská - kalmická jurta  -  Principy stavby mongolské jurty -  Plachta, izolace mongolské jurty
   
5. Turkická – kyrgyzská jurta  -  Konstrukce kyrgyzské kurty  -  Výroba dílů kyrgyzské jurty
   
6. Uvnitř jurty  -  Interiér,  topení v jurtě (historie, současnost)  -  Řád věcí v jurtě 
   
7. Jurta je malý vesmír
   

Původ slova
Slovo "jurta" je tureckého původu a znamená obydlí. Jeho mongolským ekvivalentem je "Ger" (Gher), ruským "kabitka" a Afgánci používají slovo "kherga".

Přednosti jurty
Jurta je druh stanu, který snad již můžeme označit za dům. Ačkoliv je zcela přenosný, může se pochlubit vlastní zárubní i kazetovými dveřmi. Může toto snad nějaký jiný stan? Tato kopulová stavba se tyčí nad svým kruhovým obvodem a díky svému tvaru skýtá nejvyšší možný vnitřní prostor. Aerodynamická konstrukce jurty nepředstavuje pro vítr žádnou významnější překážku. Vzhůru klenutá střecha a oblé stěny vyvolávají pocit rozsáhlého prostoru. Rám stanu drží sám o sobě, uvnitř nestojí v cestě žádné tyče (pouze u velkých jurt podepírají korunu dva sloupy) ani venku nepotřebujete žádné kotvení. To je velká výhoda, zvlášť když se jurta musí stavět na zmrzlé půdě. I za nejchladnější zimy lze udržet vnitřek dost teplý, pokud se stěny vybaví dodatečnou plstěnou vrstvou. V létě lze zase vyhrnout plátěnou stěnu a dosáhnout tak stálého chladivého průvanu. Každou jurtu lze postavit či složit za méně než jednu hodinu. Složenou s ní lze za pomoci velbloudů, jaků či skotů cestovat stepí, pouští nebo pohořím kam jen kočovníky napadne. Vzhledem k tomu, že konstrukce jurty stojí sama o sobě, lze s ní snadno manipulovat a posouvat aniž by ji bylo potřeba skládat. Stačí ji o kousek poponést a úklid je hotov. V minulosti se postavená jurta dopravovala často na voze. Již starověký řecký historik Herodot píše o Šítech, kteří přepravovali své stany na vozech, které měly rozchod kol až 6 metrů.

Jurta dnes
Narozdíl od ostatních stanů, které kvůli postupující industrializaci a vlivu západních zemí zmizely, se jurta stále běžně užívá. V zemi, odkud jurta pochází, Mongolsku, v ní žijí stále tři čtvrtiny obyvatel (rok 1979), mnohé z těchto jurt jsou sériové výroby. Hlavní město Ulaanbaatar je obklopeno předměstím tvořeným hlavně z jurt. Jedna dobrá jurta přijde místního obyvatele na dva až tři měsíční průměrné platy. Většina mongolských jurt je vybavena kamny a dřevěnou podlahou a k tomu je napojena na elektrickou síť. Přizpůsobit jurtu dobovým novotám nepředstavuje žádný problém. Kamna stojí uprostřed, tedy na místě, které patřilo tradičně ohništi. Roura komínu vede k původnímu odvodu kouře, ke koruně, která je nyní překryta průhlednou folií, takže denní světlo se dovnitř dostane a zima nikoliv. V Afghánistánu si přes léto dokonce některé nekočovné národy stavějí jurty vedle svých kamenných domů. Když se onehdy carská správa země pokusila ovládnout turkmenské nomády, tak postavila kmenovým vůdcům malé kastely, aby si uvykli zůstat na jednom místě. Kmenoví vůdci si však vedle nich postavili jurty a kastely využívali jako stáje pro dobytek.

Obyvatelé jurty
Léto je nebe, zima peklo.
Kyrgyzské přísloví

Rozšíření jurty
Rozšíření jurty sahá od Kaspického moře napříč jižními státy bývalé SSSR přes Mongolsko až na Sibiř. Všechny tyto země patří do rozsáhlého území stepi, která se vyznačuje nízkými srážkami, mocnými bouřkami a mrazivými zimami. Žijí tam mongolsky a turecky hovořící kočovníci, potomci četných mongolských hord, které kdysi ovládaly území rozprostírající se od Číny až po Evropu.

Nomádi jako pastevci - úloha mngolského koně
Kůň hrál klíčovou úlohu při vzniku této velké říše. Mongolové přivedli rozvoj kočování a vedení válek na koních až k neuvěřitelné dokonalosti. Vynalezli sedlo a techniku střelby z luku na koni. Proti těmto technickým novinkám byly "civilizované" národy tehdejšího světa bezmocní. Číňané začali se stavbou Velké zdi, což byl poměrně marný pokus jak zadržet přívaly nomádů. Kůň je stále ještě nejcennějším vlastnictvím nomáda. Stepnímu nomádovi garantuje stejnou svobodu pohybu jako velbloud nomádovi pouštnímu. Bohatí vlastnili obrovská stáda koňů a chudí ani jednoho, takže byli na bohatých zcela závislí. V lidové poezii byla opěvována jejich krása, odvaha a spolehlivost. V rozsáhlých stepích také nachází malý mongolský kůň ideální životní podmínky. Sám dokáže odhrabat hluboký sníh a najít si trávu, když je to nutné, dokáže vyžít i z kořenů trávy. Nejoblíbenějším nápojem Mongolů je kumis, kvašené kobylí mléko.

Základem pro přežití těchto nomádů jsou však velká stáda karakulských ovcí a koz, která dávají mléko, maso, vlnu na ošacení a přístřeší. Počtem ovcí se běžně vyčísluje majetek. Ceny se dohadují nejčastěji v počtu ovcí. Velbloudi a jaci se využívají na přepravu nákladů.

Stepní kočovník je zkušený pastýř a ví jak jeho všechna zvířata, která potřebují odlišné pastviny, chovat. Musí táhnout dál v okamžiku, kdy zjistí, že tráva je spasena. Vzhledem k tomu, že každá změna místa znamená při pochodu jistý úbytek zvěře, snaží se o co možná nejmenší putování. Vzhledem k tomu, že oblasti pastvin jsou použitelné jen v omezené míře, stanuje většinu roku pohromadě jen málo rodin. V zimních táborech se však schází větší kmenové společenství a žije společně na chráněném místě vyčkávajíc příchodu jara. Jurtový tábor neboli aul má stejně jako jurta kruhový tvar. Vstup směřuje na jih.

Druhy jurt
Obyvatele jurt lze podle toho v jaké jurtě žijí rozdělit do dvou velkých skupin: mongolskou – kalmickou a kyrgyzskou – tureckou (tato klasifikace vychází ze studie ruského etnografa Charusina). Na mongolskou nebo kalmickou jurtu narazíte u kmenů Mongolů, obyvatel Altaje, Burjatů a Tatarů na východě a kalmických kmenů na západě. Tyto kmeny hovoří hlavně dialekty, patřícími do mongolské jazykové rodiny. Tyto jurty se vyznačují rovnými střešními tyčemi, které dávají střeše tvar kužele. Kyrgyzská nebo turkmenská jurta má střešní tyče prohnuté a její střecha se tedy podobá kopuli. Rozšířená je mezi kmeny hovořícími turecky, kteří osidlují západní část území tedy Kyrgyzy, Kazachy, Uzbeky a Turkmeny. Kromě tvaru střechy má každý styl své charakteristické vlastnosti, o kterých blíži pohovořím v dalším odstavci.

Principy stavby jurty

Jurta patří bezpochyby mezi největší vynálezy, které Asie stvořila. Její kruhová podstava a kopulová střecha v sobě spojuje vysoký stupeň strukturovanosti neobvyklé pevnosti. Během mého pobytu v Pamíru běsnily nad táborem celý leden prudké bouře a ani jedinou jurtu neporazily.Gustav Krist/Alone Through The Forbidden Land

Filc / plsť -  použití na jurtě
Jurta i filc/plsť jsou objevy centrální Asie. Výroba plstě je starobylé řemeslo, starší než tkaní či předení a k tomu ještě jednodušší. Vlna se rozcupuje, načechrá, rozloží na rohož, namočí, sroluje a mlátí se do ní tak dlouho dokud vlákna vlny nedrží pohromadě. To je samozřejmě zjednodušený popis. V centrální Asii je filc základním materiálem pro výrobu chýší, svrchního oděvu, bot, koberců a izolace jurty. Filc chrání před zimou, větrem a deštěm a je ve srovnání s jinými materiály nepřekonatelný. V zimě se jurta vybavuje až osmi vrstvami filcu. Svrchní vrstva se často napouští olejem, tak aby odpuzovala vodu. Filc má pouze jednu nevýhodu, nedrží v tahu a snadno se trhá. Rám, který drží filc, musí tedy stát sám o sobě; filc nemůže pnutím držet stanové tyče zpříma. Jurta vznikla z nutnosti vytvořit patřičný rám, který by filcové obložení držel. K tomu bylo potřeba rám vyrobit z materiálu, v oblasti chudém na dřevo, kde nešlo nalézt žádné silné a dlouhé větve. Předností jurty je, že co se týče rámu, nevyžaduje žádné silné tyče. Vrbové dřevo vyhovuje těmto nárokům výtečně. Je stabilní a roste jej ve stepi přehršel.

Stěny jurty / khany, koruna, střěšní tyče a stanový pás - stavba jurty
Stěny jsou stavěny z vrbových prutů silných okolo 2,5 cm. Pruty jsou podélně rozštípnuty a plochými stranami k sobě křížem přiloženy a spojeny. Spojeny jsou kusem surové kůže. Mříže se dají složit jako harmonika a díky tomu je konstrukce snadno skladovatelná a přepravovatelná. Diagonálně posazené pruty v mřížích zesilují mimo jiné stabilitu stěn. Na horní části stěny se umisťuje do každého “véčka”, vzniklého překřížením prutů, jedna střešní tyč. Horní část střešní tyče ústí do kruhu tzv. koruny. Jednoduchá kuželovitá střecha vznikne tak, že se střešní tyče vzájemně spojí v jejich horní části, takováto konstrukce připomíná tepee. Použije-li se však koruna stačí kratší střešní tyče a navíc uprostřed vznikne otvor sloužící jak pro odvod kouře tak jako prosvětlující prvek. Střecha a stěny jsou vzájemně svázány provazem, ale jenom to by jurtu stát neudrželo, neboť váha střechy a její tlak na stěny je velký. Z tohoto důvodu se jurta po celém obvodu ováže pleteným pásem, který celou jurtu drží pohromadě. Tento pás je srdcem celé stavby. Proto někteří obyvatelé jurt věnují tomuto prvku velkou pozornost a vyšívají ji složitými ornamenty, které poukazují na rodinou, klanovou či kmenovou příslušnost, stejně tak jako vzory jejich koberců.

Mongolská - Kalmická jurta

Velikost jurty se počítá v khanách (počtu stěnových dílů). Mongolská rodinná jurta má obvykle 6 až 8 khan a průměr od 5,5 do 7,5 metru. Jurta určená pro zvláště slavnostní účely má až 24 khan a nabízí pohodlný prostor pro 100 lidí.

Konstrukce mongolské jurty
Mongolská jurta se vyznačuje obzvláště těžkou korunou, jež musí být podpírána dvěma sloupy. Koruna je tvořena kruhovou obručí, která je vyrobena z více dílů a spojována (na čep a drážku). V této obruči jsou do oblouku vedené dřevěné paprsky (8 nebo 10 paprsků), které se ve středu spojují. Nejlepší mongolské jurty mají dvojité kazetové dveře chránící před nečasem. Dveře, podpěrné sloupy, koruna a střešní tyče jsou zdobeny malovanými, barevnými ornamenty. Sériově vyráběná jurta je skromnější. Mimo Mongolsko je rozšířena lehčí a jednodušší koruna, kterou nemusí podpírat sloupy.

Plachta, izolace mongolské jurty
Konstrukce jurty se dříve zakrývala pouze plstí. Dnes se používá tenké plátno, přes něj pak plsťové rohože (jako tepelná izolace), přes které se přetáhne stanové plátno. Na zakrytí otvoru v koruně se používá buď filc nebo plátno, a to tak aby se dalo odklápět podle směru větru (kvůli odvodu kouře), nebo zavírat za deště. Okolo jurty je možné spatřit val z půdy, který má jurtu chránit v zimě před ledovým větrem. Stejnou funkci plní kamenné či cihlové zídky. Za deštivých období se okolo jurty kope strouha, která odvádí vodu.

Jurty kyrgyzského typu působí na první pohled méně komplexně, snad protože její vlast je chudší než vlast jurty mongolské. V žádném případě však není ale nedokonalejší a vystačí si s lehkou korunou bez opěrných sloupů. Velikost jurty vyplývá z příslušnosti ke kmeni a bohatství rodiny. Malá jurta chudé rodiny měří většinou okolo 3 metrů v průměru, zatímco velká jurta rodiny bohaté okolo 6 a více metrů.

Konstrukce kyrgyzské kurty
Všechny komponenty této jurty jsou vyrobeny z vrbového dříví nebo dřeva jiných mladých keřů či stromů. Jsou minimálně opracované, pokud vůbec a množství kloubových míst je omezeno. Jednotlivé prvky jsou pevnější, neb jsou z jednoho původního kusu dřeva, nebo dřeva štípaného nikoliv řezaného (při řezání se vždy naruší vlákna dřeva, což má vliv na jeho stabilitu).

Výroba dílů kyrgyzské jurty
Střešní tyče se čerstvě uříznuté namáčejí, pak se sloupe kůra a na jednom konci se tyč rozpálí a tvaruje do oblouku. V některých oblastech se tyče nechávají na povrchu zuhelnatit, aby tak odpuzovaly dřevokazný hmyz. Konstrukce jurty této formy by měla vydržet 40-50 let. Koruna se vyrábí ze dvou do půlkruhu ohýbaných větví, které se spojí surovou kůží nebo železnými svorkami. Do vnitřní části koruny se umisťují konkávně ohnuté větve, které se částečně kříží. Každý kmen tyto pruty proplétá podle svého vzoru. Tento vzor je pak dobře patrný zevnitř jurty, kde se rýsuje proti nebi. Rám dveří je většinou dřevěný a vyrobený z bezového dřeva. Toto dřevo je lehké, ale pevné a odolné vůči povětrnostním vlivům. Dřevěné dveře četných jurt kyrgyzského typu bývají zdobené řezbami, častěji jsou ale vidět plsťěné závěsy. V jižních oblastech rozšíření této jurty plní funkci stěn rákosová rohož. V zimě se stěny obkládají plstí a rákosová rohož se zvnějšku pomaže jílem. Plsť těchto jurt bývá na krajích vyšíván aplikovanými vzory. Plsť se uchycuje provazem a nití na dřevěnou konstrukci a na střeše a stěnách vytváří symetrické vzory.

Interiér,  topení v jurtě (historie, současnost)
Považuje se za velice neslušné, jestliže při vstupu do jurty šlápnete na práh nebo se dotknete některého z provazů jurty. V létě je na zemi rozložen tenký filcový koberec. V zimě se na zem nejprve rozvine vrstva plsti, na ní se navrství ca. 10 cm sena, přes které se rozvinou filcové koberce. V současnosti jsou v Mongolsku upřednostňovány dřevěné podlahy ale i ty bývají pokryty filcovým koberci. Uprostřed jurty je místo určené ohništi. V ohništi bývá železná trojnožka na vaření. Někde se v jurtách topí dřevěným uhlím, avšak většinou sušenou mrvou. Někdy se objevují malá kamna z vepřovic s plotnou. Dnes se používají litinová kamna, která mají komín vyvedený z jurty, takže do jurty nepronikne zima. Vstup je většinou směřován na jih nebo jihovýchod, tedy na opačnou stranu než odkud vane většinou vítr. Naproti dveřím se ještě před převzetím moci komunisty nacházel rodinný oltář s vyobrazeními Budhy, máslové lampy a obětní misky. V současnosti toto místo patří většinou rodinným fotografiím a rádiu. Na stěnách jsou zavěšeny skřínky a rozvinuté koberce, u stěn postaveny dřevěné bedny, kožené pytle a vaky. Z horní části jurty visí kusy látek, které se v případě potřeby užívají k oddělení prostoru v jurtě.

Řád věcí v jurtě 
V jurtě má každá osoba i věc přesně určené místo. Východní část jurty je část ženská, západní půlka zase mužská, tam také sedávají hosté. Čestné místo je přímo u ohniště resp. kamen. Omladina sedí v společně s čerstvě narozenými domácími zvířaty u dveří. Sedla, zbraně a provazy jsou na mužské straně. Kuchyňské náčiní, máselnice, kolébka na straně ženské. Většinou jsou to ženy, kdo staví jurtu, ačkoliv muži někdy pomáhají. Součástí věna nevěsty bývá obvykle i jurta pro nový manželský pár.

Každý kdo se u jurty zastaví je přizván k jídlu, to už patří k příslovečné pohostinnosti kočovníků. Porazí se ovce či jehně a slaví se.

Na stan se nahlíží jako na svatou ochranou klenbu po níž se odehrává život. Všechny porady a schůzky se odehrávají v jurtě a Kyrgyzové říkají “To přísahám, tak jako mi je stan svatý” Waldemar Jochelson / Peoples of Asiatic Russia

Za mnohá století existence jurty se z ní stal posvátný malý vesmír. Mongolové považují střechu své jurty za nebeskou klenbu a otvor s korunou za Slunce, oko nebeské ze kterého přichází světlo. Raní úlitba bohům do ohně je rituál, při kterém dochází ke spojení páry s kouřem ohniště, který se vznáší vzhůru k božstvu. Mongolští Burjatové dbají na to, aby oheň v jurtě nikdy nevyhasl, neboť božstvo chránící dům a rodinu v ohni přebývá. Do ohně se nesmějí házet žádné odpadky, nesmí se v něm přehrabovat, žádný cizí člověk si nesmí z něho zapálit světlo.